Vzala si jeho hlavu do rukou
své čelo přiblížila k jeho
tak jako socha zvoní opukou
líce se barví, barví něhou
A z hrnku tiše voní po ránu
z barevnejch myšlenek a věcí
a průvan táhne prázdnou kavárnou
a okradený číšník brečí
Zdraví ho tiše sochy v ambitu
na polích stojí smírčí kříže
nechtěl by jinou nežli tady tu
a těsto zvolna plní díže
A toho jitra jako poprvé
až přiblíží své tělo k jeho
budou se milovati do krve
ústa se barví, barví něhou
Plachty se napnou a loď odplouvá
na jižní stěně zraje víno
kamera obraz lehce posouvá
a srdce zraje vlastní vinou
Moucha se tiše topí v šampusu
a jediná věc zbývá:
počkat si na výsledek pokusu
a zjistit co že na tě prstem kývá
